O finálních statických proměnných a cacheování hodnot i autoboxingu bylo napsáno dost článků. Ale co takhle trocha hackingu a vše spojit dohromady? V odkazovaném článku lze najít takovou perlu, i když její použití je více než diskutabilní a klient by to asi náležitě neocenil …

Před pár dny jsme se s kolegy z JetMinds vrátili z příjemného výletu do polského Krakowa, kde se konala javistická konference GeeCON 2011. Z Ostravy jsou to do Krakowa dvě hodinky jízdy autem, takže takovou akci nešlo ignorovat. Vrátili jsme se informačně bohatší a já se pokusím něco málo z toho bohatství převést do psané formy…

Minule jsme si ukázali jednoduchou aplikaci složenou ze dvou aktivit. V tomto díle si příklad dále rozšíříme a ukážeme si nové konstrukty. Celkově probereme množství různých témat vztahujících se k aktivitám.

Při práci na projektu pro našeho významného klienta se neobejdeme bez šifrování. V tomto článku bych se chtěl podělit o některé zkušenosti a především nastínit základy šifrování v prostředí platformy Java. Článek si neklade za cíl jít do příliš velké hloubky ani být vyčerpávajícím popisem, ale měl by sloužit jako úvod do šifrování v Javě.

Dnes se již potřetí vrátíme k aplikačnímu programovému rozhraní (API) navrženého v rámci JSR 223, které slouží k podpoře skriptovacích jazyků běžících nad virtuálním strojem Javy. Zaměříme se na předávání hodnot (obecně objektů) mezi aplikací v Javě a skriptem s využitím sdílených pojmenovaných objektů.

Dnes se již potřetí vrátíme k aplikačnímu programovému rozhraní (API) navrženého v rámci JSR 223, které slouží k podpoře skriptovacích jazyků běžících nad virtuálním strojem Javy. Zaměříme se na předávání hodnot (obecně objektů) mezi aplikací v Javě a skriptem s využitím sdílených pojmenovaných objektů.

V našem seriálu budeme pokračovat v popisu aplikačního programového rozhraní (API) navrženého v rámci JSR 223, které slouží k podpoře skriptovacích jazyků běžících nad virtuálním strojem Javy (JVM). Dnes se zaměříme především na podrobnější popis kooperace mezi aplikacemi v Javě a skripty v JavaScriptu.

V našem seriálu budeme pokračovat v popisu aplikačního programového rozhraní (API) navrženého v rámci JSR 223, které slouží k podpoře skriptovacích jazyků běžících nad virtuálním strojem Javy (JVM). Dnes se zaměříme především na podrobnější popis kooperace mezi aplikacemi v Javě a skripty v JavaScriptu.

Ve čtrnáctém článku o jazyce Java se seznámíme s API určeným pro práci se skripty napsanými v různých skriptovacích programovacích jazycích. Toto API bylo navrženo tak, aby byl způsob volání skriptů, předávání parametrů skriptům, získávání návratových hodnot i další činnosti prováděny jednotným způsobem.

V minulém díle jsme si pověděli něco o OS Android, vývojových nástrojích a o obecných principech, na jejichž základě je platforma postavena. V tomto díle si ukážeme konkrétní kusy kódu na jednoduché aplikaci.

Servlet container je mocné API, které kdysi pomohlo popularitě Javy mezi vývojáři. Je to ale také API staré, které samo o sobě nemá podporu pro psaní jednotkových testů. Můžeme sice pouštět testy tak, že spustíme celý servlet kontainer, ale pro mnoho případů je to zbytečné. Existuje i jednodušší řešení, pojďme se na něj podívat.

Původním záměrem tohoto seriálu bylo sepsat pár tipů pro středně pokročilé androidisty. Živá diskuse pod prvním dílem ukázala, že se možná vyplatí „vrátit se ke kořenům“ a sepsat i pár tipů pro úplné začátečníky. Pořád ale platí, že články předpokládají alespoň slušně poučené čtenářské publikum.

V dnešním článku o vlastnostech JDK 6 a JDK 7 si řekneme základní informace o jedné skryté (přesněji řečeno velmi málo zdokumentované a známé) vlastnosti nových verzí JDK. Jedná se o alternativní varianty tříd HashMap, LinkedHashMap a TreeMap uložené v archivu alt-rt.jar. Tyto třídy nabízí pro některé aplikace větší výkonnost.