Tentokrát jeden tip z řady triviálních, nicméně ďábel je skrytý v detailech. Najděte deset rozdílů. Tak dobře, rozdíl je pouze jeden. Přesto nestalo se vám někdy, že stále refrešujete stránku, už jste restartovali i server, ale změna v kódu ne a ne se projevit? Kolik času přijde vniveč, než si uvědomíte (případně než vám kolega řekne), […]

Programátoři bezpochyby trpí syndromem: „Kód, který napsal někdo jiný, stojí za starou belu.“ Nejlepší na učení je sice přečíst tuny lepšího kódu, jenže jako konzultant se spíše utvrzuji v tom, že jedinou metrikou kvality kódu je WTF za minutu. SQL dotazy v JSP? To nic není, co teprv SQL Injection na druhou – klientský JavaScript […]

Již dvakrát jsem psal o tom, jak na interceptor JUnit testů. Mojí motivací byly screenshoty Selenium testů, ale jen když selžou. Prvním způsobem je vlastní anotace @AfterFailure, což mimo jiné vyžaduje i vlastní test runner. V pozdější verzi JUnit se objevila třída TestWatchman (již deprecated). Největší nevýhodou bylo, že se volá až po metodě…

Funkcionální programování (FP) sluje mnoha vlastnostmi, které v mainstreamových programovacích jazycích nejsou, nebo působí velmi exoticky. Jedním z aspektů, který pronikl do podvědomí i lidí nepoznamenaných FP jsou funkce map a reduce – inspirace pro algoritmus MapReduce. Na blogu Sometimes Clojure vyšel článek, který popisuje použití těchto dvou…

Hadoop je framework od Apache Software Foundation (ASF) pro zpracování Big Data a také Java implementací MapReduce algoritmu. Na blogu SoftWare Samuraj vyšel první díl „lehkého úvodu“ do Hadoopu, věnující se jedné z komponent – distribuovanému filesystemu HDFS.

Na projektu je většinou potřeba řešit nasazení na různá prostředí, s čímž souvisí změna konfigurací. Maven umožňuje několik způsobů, jak tuto potřebu řešit. Na blogu SoftWare Samuraj vyšel článek popisující jednu z možností – použití filtrování a buildovacích profilů.

Leiningen je buildovací nástroj pro Clojure, který velmi usnadňuje prvotní nastavení a práci s projektem. Na blogu clojure.cz vyšel tutorial o tomto nástroji.

Počet již popsaných instrukcí virtuálního stroje Javy se nám utěšeně zvětšuje. V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o JVM se zaměříme na popis dalších dvaceti instrukcí. Bude se jednat o instrukce používané pro vytváření polí různých typů a pro přístup k prvkům těchto polí.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java i o vlastnostech JVM se již popáté budeme zabývat popisem instrukčního souboru virtuálního stroje Javy. Zaměříme se na popis instrukcí, které jsou určené pro práci s třídami a objekty, zejména na instrukce pro přístup k atributům a metodám tříd i objektů.

Názorný príklad použitia cache a pool-u na zlepšenie výkonu JAXB.

V dnešní části seriálu o jazyce Java a JVM se již počtvrté budeme zabývat popisem instrukčního souboru virtuálního stroje Javy. Zaměříme se především na dvojici poměrně komplikovaných instrukcí nazvaných tableswitch a lookupswitch, pomocí nichž se implementují větvení programů realizované příkazy switch.

Požadavek na modularizaci aplikace je přirozený a logický – zdánlivě nejde o nic víc než rozdělit aplikaci na více částí, které spolu příliš nesouvisí. Bohužel v praxi se něco takového realizuje, 0808alespoň v prostředí Javy, docela obtížně. Musíme aplikaci dobře navrhnout a musíme používat netriviální technologie či postupy. Nejspíš narazíme již v…

V dnešním článku o jazyce Java i JVM se již potřetí vrátíme k instrukčnímu souboru zpracovávanému virtuálním strojem Javy. Popíšeme si instrukce sloužící k řízení běhu programu. Jedná se o instrukce pro ukončení metody s předáním návratové hodnoty, nepodmíněné a podmíněné skoky a taktéž o instrukce pro rozvětvení.

V nadpise dnešního článku cituji mého kamaráda, který začal pracovat jako project manager v softwarové společnosti, a který hlavně dosud většinu svého profesního života pracoval mimo jakýkoliv softwarový vývoj. Zřejmě zvyklý z jiných oborů, kde člověk na první pohled vidí, v jakém stavu je projekt, tak zde asi celkem narazil, protože dost často se…

V dnešním článku o jazyce Java budeme pokračovat v popisu instrukčního souboru zpracovávaného virtuálním strojem. Popíšeme si instrukce používané pro provádění aritmetických a bitových operací a také instrukce sloužící pro porovnání dvou hodnot. Na těchto instrukcích je mj. založeno i řízení běhu programů.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java si popíšeme první část instrukcí tvořících instrukční soubor virtuálního stroje Javy. Jedná se o instrukce sloužící pro uložení konstant na zásobník operandů, instrukce pro přesuny dat mezi proměnnými a zásobníkem operandů a taktéž o konverzní instrukce.

GWT je technogie, která mi velmi líbí – podařilo se jí dostat téměř bezproblémově Javu do prostředí internetového prohlížeče. Nicméně GWT má některá omezení, která si programátor předem neuvědomí a někdy je těžké odhadnout, v čem je problém. Ukážu tři kódy, na kterých se tyto limity projeví.

V dnešní části seriálu o programovacím jazyce Java se budeme zabývat popisem vlastního virtuálního stroje Javy, v němž jsou zpracovávány instrukce bajtkódu tvořící těla jednotlivých metod. Popíšeme si strukturu virtuálního stroje v době běhu aplikace a nezapomeneme ani na základní informace o instrukčním souboru.