Tento blog píšu už nějakých deset let. Tenkrát sice už existoval WordP­ress, ale z nějakého důvodu jsem zvolil redakční systém Nucleus, který už je dnes úplně mrtvý. Divím se, že mi za ta léta blog nikdo nehac­knul (nebo o tom alespoň nevím). S příchodem Let’s Encrypt jsem si říkal, že by kovářova kobyla nemusela chodit […]

Lidé, kterým záleží na psaní dobrého kódu, neustále kladou otázku: „Jaká je správná velikost metody, funkce, třídy, balíčku nebo jiného kusu kódu? Od určité chvíle může být kód příliš velký na to pořádně ho pochopit – ale jak velké je příliš velké?“

Velkou část minulého roku jsem strávil s monitoringem. Nepovažuji se v dané problematice za odborníka, ale minimálně si chci napsat pár poznámek pro sebe, abych vše nezapomněl. Dnes si už nedokážu představit provozovat komplexní systém bez monitoringu.Chci se nejprve obecně věnovat problematice monitoringu a pak konkrétní implementaci a to Nagios…

Napsal jsem a přeložil několik článků o stárnutí programátorů a změně jejich pozice. Završím to pohledem na kódujícího architekta. Zatímco v článku Technický lídr si zoufám, že jednou z nejtěžších voleb technické hvězdy, ze které se stává lídr, je ztráta kontaktu s nejnovější technologií, tak kniha Software Architecture for Developers (Simon Brown)…

Už jsem psal o tom, jak v JUnit 4 dosáhnout toho, aby test neselhal na první assert. JUnit 5 již dosáhl milestone 2, tak je potřeba se podívat, jak s novou verzí API dosáhnout téhož.

Bus faktor je číslo, které říká, kolik lidí by muselo odejít, aby to vážně ohrozilo projekt. Slyšel jsem příběh, u kterého jsem osobně nebyl, ale byla by škoda ho neposlat dál. Nejspíš jde o urban legend, takže jakákoliv podobnost s vaší firmou je čistě náhodná. 

Po třech letech jsem se rozhodl změnit práci. Oběhal jsem pár firem, máte-li zájem, tak se na následujících řádcích podělím o své zkušenosti a podám zprávu o stavu IT trhu. Líčení je to značně subjektivní, zúžené na svět Javy, ale dost možná platí i pro vás.

Rozhodl jsem se, že začnu používat java.time.* místo java.util.Date. Jednak kvůli API a taky proto, že jsou nové třídy immutable. Chtěl bych se podělit o to, jak jsem se při tom nachytal.

Zápisky z knihy Clen Code, zamyšlení zda existuje korelace mezi pořádkumilovností a čistým kódem.

Ahoj všichni, je mi 42 let, jsem programátor samouk a tohle je můj příběh.Začal jsem kariéru jako softwarový vývojář v pondělí 6. října 1997 přesně v deset hodin dopoledne, někde ve městě Olivos, na sever od Buenos Aires, v Argentině. Ten moment byla Unixová epocha 876142800. Nedávno jsem oslavil své 24. narozeniny.Svět v roce 1997 […]

IT je zlatý důl. Není tedy divu, že už před nějakým časem vypukla zlatá horečka ve formě startupů. Následuje pojednání, které by mi mělo připomínat, že nechci zakládat firmu a proč.

[překlad článku od Roberta C. Martina] Ve svém předchozím příspěvku, programátorská přísaha, jsem představil koncept etické přísahy pro programátory. V tomto článku bych chtěl poskytnout odůvodnění této přísahy. Proč si myslím, že je myšlenka přísahy důležitá?

Překlad Roberta C. Martina.Slibuji, na obranu a zachování profesní cti počítačových programátorů, že učiním vše co je v mých silách a úsudku…

Dočetl jsem druhé vydání knihy Groovy in Action (čekali jsme na druhé vydání této bible dlouhých 6 let). Udělal jsem si pár poznámek, které by se mohly hodit i vám, ať už s Groovy začínáte nebo ho už nějakou chvilku používáte.

S laskavým svolením Roberta C. Martina, mimo jiné autora knihy Clean Code, přináším překlad jeho rozhovoru mistra s učněm o softwarové architektuře.

Psát CRUD aplikace zvládne cvičená opice, nejzajímavější a nejobtížnější bývá naučit se danou doménu. Jak funguje biometrický pas a proč si vaše otisky nepřečte nikdo neoprávněný?

Tentokrát bych se chtěl zamyslet nad tím, co pro mě znamená pojem technical leader a jak bych mohl naložit s následujícími deseti lety. Je snadné psát na blogu jak by měla vypadat ideální softwarová firma, člověk by však pro to měl být schopný něco udělat.

Nemám ambice a hlavně ani potřebnou autoritu na to razit Joel Test 2.0, využívám jeho jména při svém zamyšlení, co je pro mě důležité, čemu bych věnoval v softwarové firmě pozornost a čeho bych chtěl na svých projektech dosáhnout.

Dejme tomu, že se vaše platforma skládá z několika komponent komunikujících přes webové služby, ale některá z nich není ještě vyvinutá nebo je třeba kvůli omezení sítě nedostupná. Vy byste přesto potřebovali zkoušet integrovat. Co teď? Vytvořte si mock v Soap UI a případě potřeby naskriptujte v Groovy. 

Dneska snad nikdo nepřibaluje do waru Servlet API, ale i tak na vás může vybafnou war o velikosti 80 MB. Proč je war vůbec tak velký a co s tím dělat?