- Rudolf Pecinovský
90. let začal jako vysokoškolský učitel a také jako
programátor specializující se na tehdy nový trend
objektově orientovaného programování. Pracovali jsme
tehdy s novým, moderním a od stávajících stylů odlišným
způsobem analýzy systémů a tvorby softwaru. Z tohoto
nového stylu se vedle stále existujícího proudu
orienovaného na výzkum a speciální programovací jazyky
a systémy vyvinul směr, který se prosadil jako hlavní
nejen ve tvorbě softwaru, ale i v takových oborech,
jako je například modelování podnikových procesů a nebo
i jako přístup k modelování obecně. Návrhové vzory a
programovací jazyk Java, o kterých je tato kniha, jsou
v praxi těmi nejrozšířenějšími technologiemi.
Vzhledem k tomu, že mluvíme o
dominantním přístupu ve tvorbě softwaru, tak je
zřejmé, že během dlouhé řady let vyšlo na toto téma
nejen v zahraničí, ale také u nás mnoho knih a
odborných publikací nejrůznější kvality a s různou
motivací vzniku. Proto jsem ke knize Návrhové vzory
Rudolfa Pecinovského přistupoval opatrně. Ale již po
prvních okamžicích čtení této knihy jsem byl šokován.
V ruce jsem totiž držel knihu, která je výrazně jiná
a také výrazně lepší, než všechny, které jsem dosud
viděl. Přečetl jsem ji jedním dechem, po několika
dnech jsem ji opět otevřel, ještě jednou přečetl a
stále v ní listuji a stále v ní nacházím další
myšlenky a inspiraci. Nejde jen o vlastní odborný
obsah, ale také o způsob, jakým je tato kniha
napsaná.
Kniha je totiž původní odbornou prací, která je
napsaná formou dialogu dvou osob: autora knihy a jeho
přítele, který zastupuje čtenáře. Přítel většinou
klade otázky a autor mu odpovídá a vysvětluje. Řada
témat se na sebe odkazuje, nové otázky vyplývají z
přechozích odpovědí. Čtenář po několika minutách
dostává pocit, jakoby otázky v textu obsažené dával
on sám. Autorovi knihy se zde podařilo vyvolat takový
pocit stotožnění čtenáře s obsahem knihy, jaký známe
v nejlepších dílech světové klasické literatury a
vědy. Shodnou formu dialogu nalézáme v pracech
Sókrata, Platóna, Cicerona, svatého Augustina,
Galilea Galilei a dalších. Podle klasiků je dialog
jedním z pilířů evropského myšlení. Jeho věcný přínos
plyne z pochopení a uznání, že jeden člověk se může
mýlit nebo zastávat jednostranné stanovisko a že mu
tedy může pomoci setkání s názorem druhého. Setkávání
a střetání názorů vede k lepšímu, pravdě bližšímu
názoru než měli účastníci před setkáním. To lze
doložit i překladem řeckého pojmu „dia-logos“ do
češtiny jako „skrze slovo“ nebo volněji jako
„prostřednictním řeči“. Kniha Rudolfa Pecinovského má
všechny rysy takového dialogu: Autor má vlastní
názor, který je schopen zdůvodnit. Autor je také
schopen tento názor jasně a srozumitelně vysvětlit. A
nakonec, autor je schopen poslouchat názory a
argumenty druhého (tj. čtenáře), rozumí jim, přemýšlí
o nich a reaguje na ně.
Odborné publikace jsou u nás psány úplně jinak.
Převažuje styl psaní odborného textu opírající se o
sterilní trpný rod a třetí osobu (například „dělá se
…“, „znamená, že“). Jiné práce používají mykání
(například „máme …“ , „navrhujeme …“). Používání
první a druhé osoby („já“ a „ty“) se nepovažuje do
odborné literatury za vhodné. Rudolf Pecinovský nám
všem vytřel zrak, protože ukázal, že to jde. Musí se
to ale umět.
Je tu ještě jedna záležitost, na kterou bych rád
upozornil. Jde o českou odbornou terminologii. Nebudu
daleko od pravdy když řeknu, že každá práce
publikovaná v anglickém jazyce je v oblasti
informatiky automaticky hodnocena více než jakkoliv
kvalitní dílo v češtině. Dnes se již stává v obci
informatiků módou neumět říci odborné pojmy česky.
Tento nešvar proniká do odborných konferencí, vědecko
výzkumných aktivit na vysokých školách i do praxe.
Rudolf Pecinovský ale napsal tuto knihu česky a
postaral se i o perfektní české překlady a výklady
odborné terminologie návrhových vzorů. Zpřístupnil
tím diskutovanou problematiku nejen řadě studentů,
ale dovolím si tvrdit, že tako kniha určitě přinese
překvapivá zjištění i expertům, kteří jsou hrdí na
svoji znalost angličtiny a teď si myslí, že díky
znalosti vyjmenovaných slovíček již všechno vědí.
Každý sebevětší odborník ale občas narazí na něco, co
by ještě potřeboval v nových souvislostech vědět. A
takových nových souvislostí je v této knize hodně.
Závěrem
Kniha návrhové vzory navazuje na dlouhou řadu prací
stejného autora. Rudolf Pecinovský prokázal, že je
nejen nejpracovitějším autorem českých odborných
publikací z oblasti programování (recenzovaná kniha
je jeho již 39. publikací), ale že právem patří mezi
odborně nejlépe vybavené a talentem nadané autory.
Kniha obsahuje řadu informací a návodů k řešení
množství problémů, které jsou podloženy odborným
zázemím autora nejen jako programátora, ale i
vedoucího projektů, školitele a vysokoškolského
učitele. Spojuje v sobě kvalitu příručky, učebnice,
odborného textu a neváhám prohlásit i monografie z
oblasti aplikované vědy, která dál posunuje českou
odbornou terminologii a přináší nový pohled na
inženýrské metody tvorby softwaru. Je to výjimečné
dílo nejen mezi publikacemi v českém jazyce, ale i na
mezinárodní úrovni.
Doc. Ing. Vojtěch Merunka, Ph.D.
ČZU Praha a ČVUT v Praze
