Dnes si ukážeme druhý scénář aplikace z minulého
dílu.
Pro připomenutí: tvořili jsme Java projekci Caché
persistentních tříd a nad výslednými proxy Java
třídami jsme prováděli operace projekce z třídy s
aplikační logikou, vytvořenou v Caché.
Použijeme tedy stejné persistentní třídy jako
minule, včetně jejich projekce do Javy. Ovšem
aplikační logiku budeme plně implementovat na straně
Javy. K tomu musíme nejdříve vystavit třídy účtů do
Javy pomocí projekce, kterou můžeme umístit třeba do
třídy ucto.demo.IUcet:
Projection Java As %Projection.Java(ROOTDIR
= "C:\Java\netbeans\mojeucto\src\mojeucto\");
Poté zkompilujeme celý projekt. Všimněte si, že
ačkoliv ve třídě ucto.demo.Denik
nemáme uvedenu deklaraci projekce, přesto se nám
vytvoří a to proto, neboť se na ni odkazuje třída
Zapis (která ovšem také tuto
deklaraci neobsahuje) a tato třída se odkazuje
prostřednictvím referenčních atributů na třídu
Analytika, do které je projekce
vnesena právě z třídy IUcet.
V příkladu využijeme kód s minulého dílu, pouze
budeme nově implementovat metodu zauctuj().
Nejjednodušší bude vytvořit novou třídu, např.
Main2 a do ní zkopírovat obsah třídy Main z minula s
výjimkou právě metody zauctuj().
Než se k tomu dostaneme, ještě strávíme trochu
času výkladem o možných způsobech propojení Java
klienta a Caché serveru. V metodě connectToCache() z
minulého dílu je sestaven objekt CacheConnection
voláním CacheDatabase.getDatatase(...). Tomuto způsobu sestavení spojení se říká plná
vazba. Existuje též její odlehčená varianta, volaná
podobně: CacheDatabase.getLightDatabase(...)
Rozdíl mezi těmito připojeními je následující:
Plná vazba otevírá takové připojení ke Caché
serveru, v jehož rámci se objekty otevírané na straně
klienta zároveň otevírají i na straně Caché serveru.
Ze serveru se na klienta dovážejí hodnoty vlastností,
které jsou ve vhodných okamžicích synchronizovány s
hodnotami na straně Caché serveru.
Na druhé straně, při použití odlehčené vazby
nedochází k inicializaci objektů na straně Caché
serveru, ale manipulace s objekty probíhá pomocí SQL
kódu, který vzniká automaticky při kompilací
persistentních tříd Caché. To má za následek
rychlejší vykonání aktualizací dat v databázi, neboť
se na straně Caché přistupuje přímo do datových
struktur – globálů. Tyto aktualizace jsou ovšem z
pohledu klienta stále objektovými operacemi, stále se
volají stejné metody vystavených Caché tříd. Na
rozdíl od plné vazby ale není možno volat metody
instancí neboť, jak bylo uvedeno výše, instance Caché
tříd se na serveru nevytvářejí. Odlehčená vazba
nabízí vyšší výkon i než případné použití SQL
prostřednictvím JDBC rozhraní, neboť kód není nutno
dynamicky sestavovat a je též kratší s menším počtem
přístupů do globálů.
V praxi je možno ze stejného klienta otevřít jak
plné, tak i odlehčené propojení a použít odlehčené
propojení pro přímou manipulaci s třídami (změny,
vytváření nových instancí, mazání instancí…) a plné
spojení pro volání aplikační logiky prezentované
metodami instancí Caché tříd.
Pro vyzkoušení si zkuste upravit metodu connectToCache() v minulém díle tak, aby
volala getLightDatabase() a
spusťte ji. Totéž pak pro srovnání proveďte s níže
uvedenou implementací metody zauctuj()
v tomto díle.
Nyní si ukažme, jak by mohl kód pro zaúčtování
vypadat…
public void zauctuj(String reference,
String popis, Double castka, java.sql.Date den,
String ucetniPredpis ) {
if(connectToCache(url)) { try {
int
saveResult;
// pro jednoduchost natvrdo predpokladame ze mame
k dispozici objekt denik s Id = 1 Denik denik =
(ucto.demo.Denik)Denik._open(cacheConnection,new
Id(1));
cacheConnection.transactionStart();
Zapis zapis = new Zapis(cacheConnection);
String[] ucty = ucetniPredpis.split("\\|");
String aMaDatiUcet = ucty[0]; String aDalUcet =
ucty[1];
String sMaDatiUcet = aMaDatiUcet.substring(0,3);
String sDalUcet = aDalUcet.substring(0,3);
Analytika maDati =
(ucto.demo.Analytika)Analytika._open(cacheConnection,
new
Id(sMaDatiUcet + "||" + aMaDatiUcet)); Analytika dal =
(ucto.demo.Analytika)Analytika._open(cacheConnection,
new
Id(sDalUcet + "||" + aDalUcet));
zapis.setdenik(denik);
zapis.setdatumZauctovani(den);
zapis.setidentifikace(reference);
zapis.setpopis(popis);
zapis.setcastka(castka);
// pouzijeme ekvivalent $username
zapis.setprovedl("dkutac");
zapis.setnaVrub(maDati);
zapis.setveProspech(dal);
saveResult = zapis.save();
// analytiky
maDati.setnaVrub(maDati.getnaVrub() + castka);
saveResult = maDati.save();
dal.setveProspech(dal.getveProspech() +
castka);
saveResult = dal.save();
// syntetiky
Syntetika synMaDati =
(ucto.demo.Syntetika)Syntetika._open(cacheConnection,
new
Id(sMaDatiUcet));
synMaDati.setnaVrub(synMaDati.getnaVrub()+
castka);
saveResult = synMaDati.save();
Syntetika synDal =
(ucto.demo.Syntetika)Syntetika._open(cacheConnection,
new
Id(sDalUcet));
synDal.setveProspech(synDal.getveProspech() +
castka);
saveResult = synDal.save();
// hotovo
System.out.println("Operace byla v pořádku
zaúčtována. (interní číslo zápisu - "
+
zapis.getId() + ")"); cacheConnection.transactionCommit();
cacheConnection.closeAllObjects();
cacheConnection.close();
} catch (Exception ex) {
try {
cacheConnection.transactionRollback();
System.out.println("Transakce byla zrušena!");
} catch (CacheException exRollbackFailed)
{
exRollbackFailed.printStackTrace(); }
ex.printStackTrace();
}
} else {
System.out.println("Nelze se připojit ke Caché");
}
}
V kódu si všimněte následujících skutečností:
- Každá metoda Caché třídy je vystavena do Javy
pod stejným názvem jako je definována v Caché, s
výjimkou tříd začínajících znakem %. Tento znak je
v projekcích metod nahrazen podtržítkem. Proto se
např. objekty na straně Caché otevírají v Javě
některou variantou metody _open(…) zatímco v Caché jsou k
dispozici metody %Open() nebo
%OpenId(). - Každá třída vystavená z Caché se otevírá jako
RegisteredObject, to je základní třída objektů v
Caché.
K tomu, abychom dostali správný typ třídy,
použijeme casting. - Při přistupování k vlastnostem Caché tříd
vystavených do Javy se důsledně používají
přístupové metody. - Pro ukládání změn v objektech se volá metoda
_save(), kvůli většímu pohodlí
vývojářů existuje též i metoda save(). V praxi není třeba zjišťovat
výsledek operace save(), jak je to uvedeno v
příkladu, neboť pokud vše proběhne v pořádku je
výsledek 1, v opačném případě metoda selže a vyhodí
výjimku.
V příštím díle se podíváme to, jak pracovat se
složitějšími vlastnostmi Caché objektů a jak je možno
z Caché řídit způsob jejich vystavení do Javy.
