Když mistr Fu snídal se svými žáky, přicestoval
cizinec ze země Bingo.

„Pr3jst3 tř1da,“ oslovil mistra Fu. „Přihr3jt3 mi
plz k0mpletn1 nal3jvárnu pr0 n00by.“

Žáci si vyměnili nechápavé pohledy, zmateni tou
barbarskou řečí. Mistr Fu se jen usmál a odvětil:
„Přeješ si poznat Cestu Unixu?“

„Chci b3jt s1ť0v3j k1ng,“ pravil cizinec, „a
h4ckn0wt c3l0w z3měk0wli.“

„Tu Cestu nevyučuji“, odpověděl mistr Fu.

Cizince to rozrušilo. „H3l3, v3jmluvy,“ pravil,
„kd0 j3 d0br3j, t3n t0 př3dv3d3.“

„Existuje jedna cesta,“ pravil mistr Fu, „po níž
bys snad mohl dosáhnout moudrosti.“ Mistr načmáral na
kus papíru IP adresu. „Cracknout tento server by
neměl být problém, jeho strážci jsou neschopní. Vrať
se a řekni mi, co jsi nalezl.“

Cizinec se uklonil a odešel. Mistr Fu dojedl
snídani.

Dny plynuly, pak měsíce. Cizinec upadl v
zapomnění.

Po letech se cizinec ze země Bingo vrátil.

„K čertu s vámi!“ pravil. „Prolomil jsem to, a
bylo to tak snadné, jak jste říkal. Ale pak přišla
kriminálka a najednou jsem byl v báni.“

„Fajn,“ pravil mistr Fu. „Vidím, že jsi připraven
k následující lekci.“ Načmáral na další kus papíru IP
adresu a podal ji cizinci.


„Zbláznil jste se?“ vyjekl cizinec. „Po tom, čím jsem
prošel, už se v životě nehodlám nikam nabourávat!“

Mistr Fu se usmál. „Tady,“ pravil, „leží začátek
moudrosti.“

Při těchto slovech dosáhl cizinec osvícení.